Březen 2015

Proč tu vlastně jsem?

9. března 2015 v 17:46 Moje myšlenkové pochody aneb na co všechno já nemyslím
Přemýšleli jste někdy proč tu vlastně jsme?

Ano tento článek se bude pokoušet rozvíjet filozofické otázky. Vše berte prosím s nadsázkou,je mi pořád jenom patnáct let,takže o tom o životě jako takovým moc nevím,přesto však mám nějákou představu :).

Já už asi od osmi let přemýšlím o nějákém takovém "vyšším" životním posláním. Ano bylo mi osm let. A ona když po sobě čtu nějáké ty "básničky" cítím se hodně trapně. Měla jsem takovou pokřivenou představu o vlastní zbytečnosti a vlastně celkové zbytečnosti celého lidstva.

Teď o sedm let později (ano jsem už velká holčina) mám na všechno trochu jiný pohled. Pořád věřím na nějáký to "vyšší" životní poslání,kvůli čemu jsme všichni tady(Ano hodně čtu). Už jsem ale asi vyrostla z toho, jak jsem se snažila vyrovnat literárním postavám a jejím "úžasným skutkům" (To však neznamená,že se jednou pořád nechci stát :D)


V patnácti už se na vás prostě nikdo nekouká jako na málé dítě s hlavou plnou nápadu,ale jenom na "snílka" s hlavou v oblacích. Pořád bych například chtěla vydat knihu, vystudovat psychologii a prostě být úspěšná v životě. Ale kdo by nechtěl?

Asi už mi konečně došlo, že od zbytečnosti mě neodprostí žádná cena ,ale já sama. A najednou všechny ty "YOLO" kecy začínají dávat smysl ,že?:D Když se s někým bavím o tomto tématu vždy si vzpomenu na Hvězdy nám nepřály od Johna Greena a cituji Hazel (budu jen parafrázovat,protože jsem citát za boha nemohla najít) "Za několik set let si svět nebude pamatovat Kleopatru nebo Ceseara,tak proč by mě nás? Nejlepší je na to nemyslet,to dělá většina lidí"

Jak tedy vše vyhodnotit a ukončit? Podle mě má každý svoje životní poslání a tím je žít svůj život. A je už na nás jak se s tím popere a jakou díru za sebou přenecháme další generaci. Závěrem bych se chtěla rozloučit citátem opět od Johna Greena tentokrát z Hledání Aliašky. "Někdy si myslíme,že umíme chodit po vodě,ale potom zjistíme,že máme jen načůráno pod nohama"

Sedmý syn (1 a 2 díl)

1. března 2015 v 9:08 Recenze knih aneb vytrženo z mého čtenářského deníku

Autor: Joseph Delaney
Počet stran: 401
Nakladatelství: Brána
Cena: cca 300 Kč v Luxuru.

Teď k knize. Ano musím uznat,že knihu jsem si koupila kvůli stejnojmenému filmu,který zrovna vyšel a na který bych chtěla jít do kina. Od knihy jsem nic moc neočekávala, myslela jsem,že to bude normální yung-adultovka, kterých je už několikset,ale tahle kniha mě hodně příjemně překvapila.

Prvním překvapením bylo,že hlavnímu hrdinovi bylo 13 let a ne 17 na kterých vypadá podle obálky.Dalším překvapením byl styl psaní,který mi naprosto seděl. Atmosféra středověku fantasy země,která se však podobala naší, mi naprosto sedla. Jediné co jsem nepochopila bylo,proč byl film natočen podle dvou dílů,když tyto dva díly měly stejné snad jenom hlavní postavy.První díl Učeň lovce duchů a druhý díl Kletba lovce důchů nejsou v knize nijak rozděleny, ale i tak je naprosto zřejmé kde první díl končí.