Málokdy se zvedá mlha v jižních Beskydech

14. dubna 2015 v 8:52 |  Fotografie
Určitě jste se už všimli mého nového designu :) Pěkný ,že? To může znamenat jen jediné- není z mojí tvorby. Vděčím za něj blogu který naleznete v menu :)

Tak a už k článku. Rozhodla jsem se ohlédnout za prázdniny,jelikož jsem nedávno stáhla fotky z Beskyd.

Trocha efektů
bez efektů :D
Když zapadá slunce
 

Volný pád

13. dubna 2015 v 7:34 |  Poezie nebo pokus o ni
Mám tu další pokus o poezii tak snad se bude líbit :)

Volný pád
Mám strach,
ale líbí se mi to bát se.
Chce se mi brečet a zároveň se smát,
mám strach ale z něčeho příjemného,
něčeho hřejivého.

Dívám se vstříc,
dolů do jámy,
je tmavá ale přesto světlá,
dívám se vstříc a pomalu šeptám,
slova odvahy, slova odhodlání.

Ještě jeden krůček,
vstříc tomuhle pádu,
Ještě jeden krůček
a padám,
padám volně, do neznáma.

Sedmý syn Film

12. dubna 2015 v 17:02 |  Klub filmového diváka
Nedávno (dobře bylo to dávno,ale podle frekvence mých článků se to nezdá tak dávno) jsem přidávala článek o knize Sedmý syn,která se mi moc líbila. Na základě toho jsem si pustila i filmové zpracování.

Už fakt,že původně třináctiletého chlapce hraje 31letý herec měl být alarmující. Prvních deset minut však nepůsobilo špatně. Potěšilo mě ,že se sice v téměř bezvýznamné roli objevil Kit Harington,známý hlavně díky roli Johna Snow z Game of thrones.

 


Proč tu vlastně jsem?

Přemýšleli jste někdy proč tu vlastně jsme?

Ano tento článek se bude pokoušet rozvíjet filozofické otázky. Vše berte prosím s nadsázkou,je mi pořád jenom patnáct let,takže o tom o životě jako takovým moc nevím,přesto však mám nějákou představu :).

Já už asi od osmi let přemýšlím o nějákém takovém "vyšším" životním posláním. Ano bylo mi osm let. A ona když po sobě čtu nějáké ty "básničky" cítím se hodně trapně. Měla jsem takovou pokřivenou představu o vlastní zbytečnosti a vlastně celkové zbytečnosti celého lidstva.

Teď o sedm let později (ano jsem už velká holčina) mám na všechno trochu jiný pohled. Pořád věřím na nějáký to "vyšší" životní poslání,kvůli čemu jsme všichni tady(Ano hodně čtu). Už jsem ale asi vyrostla z toho, jak jsem se snažila vyrovnat literárním postavám a jejím "úžasným skutkům" (To však neznamená,že se jednou pořád nechci stát :D)


V patnácti už se na vás prostě nikdo nekouká jako na málé dítě s hlavou plnou nápadu,ale jenom na "snílka" s hlavou v oblacích. Pořád bych například chtěla vydat knihu, vystudovat psychologii a prostě být úspěšná v životě. Ale kdo by nechtěl?

Asi už mi konečně došlo, že od zbytečnosti mě neodprostí žádná cena ,ale já sama. A najednou všechny ty "YOLO" kecy začínají dávat smysl ,že?:D Když se s někým bavím o tomto tématu vždy si vzpomenu na Hvězdy nám nepřály od Johna Greena a cituji Hazel (budu jen parafrázovat,protože jsem citát za boha nemohla najít) "Za několik set let si svět nebude pamatovat Kleopatru nebo Ceseara,tak proč by mě nás? Nejlepší je na to nemyslet,to dělá většina lidí"

Jak tedy vše vyhodnotit a ukončit? Podle mě má každý svoje životní poslání a tím je žít svůj život. A je už na nás jak se s tím popere a jakou díru za sebou přenecháme další generaci. Závěrem bych se chtěla rozloučit citátem opět od Johna Greena tentokrát z Hledání Aliašky. "Někdy si myslíme,že umíme chodit po vodě,ale potom zjistíme,že máme jen načůráno pod nohama"

Sedmý syn (1 a 2 díl)


Autor: Joseph Delaney
Počet stran: 401
Nakladatelství: Brána
Cena: cca 300 Kč v Luxuru.

Teď k knize. Ano musím uznat,že knihu jsem si koupila kvůli stejnojmenému filmu,který zrovna vyšel a na který bych chtěla jít do kina. Od knihy jsem nic moc neočekávala, myslela jsem,že to bude normální yung-adultovka, kterých je už několikset,ale tahle kniha mě hodně příjemně překvapila.

Prvním překvapením bylo,že hlavnímu hrdinovi bylo 13 let a ne 17 na kterých vypadá podle obálky.Dalším překvapením byl styl psaní,který mi naprosto seděl. Atmosféra středověku fantasy země,která se však podobala naší, mi naprosto sedla. Jediné co jsem nepochopila bylo,proč byl film natočen podle dvou dílů,když tyto dva díly měly stejné snad jenom hlavní postavy.První díl Učeň lovce duchů a druhý díl Kletba lovce důchů nejsou v knize nijak rozděleny, ale i tak je naprosto zřejmé kde první díl končí.

1. část

8. února 2015 v 13:22 |  Po stopách Julese Verna
Takže ahoj :)
Rozhodla jsem se, přidat sem mojí fanfiction na Doctora Who,kterou jsem napsala loňské léto a (nechci se chlubit :D) vyhrála za ni cenu čtenářů na whoconu
. Tak mi do komentářů napiště váš názor :))
Psal se rok 1886. Už se stmívalo, ale i přesto bylo vidět na Julese Gabriela Verna, který se pomalu loučil se životem. Držel ruce nad hlavou. Kolena měl otlačená od klečení na tvrdé podlaze své vlastní chodby. Jeho synovec Gaston na něj mířil zbraní. Takle si svou smrt nepředstavoval. Ne tady, ne takhle.
Gaston na něj hleděl pomatenými očima plnýma hněvu a něčeho, co se nedalo přesně určit, ale nebylo to nic dobrého.
"Polož tu zbraň!" Řekl a snažil se znít tak, jak by zněl, kdyby se nebál, jediný zádrhel byl v tom, že on se bál. Místo odpovědi Gaston jen zatáhl za kohoutek. Tohle byl konec, když...
Najednou se těsně před nimi objevila modrá telefonní budka. Přistála hned vedle Gastona a z budky vylezla sympatická mladičká blondýna.
"Doktore,jsme špatně," zhodnotila hned situaci, když si všimla, kde se nacházejí. Jules zvedl hlavu, aby se přesvědčil.

Strážci minulosti-Bouře začíná

Vítejte na mém blogu.
Pár slov úvodem, jednou jsem se takle snažila přihlásit ke svému dávno zavadenému blogu a zjistila jsem,že si nepamatuju heslo. Rozhodla jsem se proto,že místo toho abych si heslo obnovila zkusím začít znovu někde jinde :) Tak snad se vám u mě bude líbit a začneme recenzí na knihu Strážci minulosti-Bouře začíná

Žánr: Yung adult,fantasy
Spisovatel Damian Dubben
Vydaná v nakladatelství Egmont ČR
326 stran
A pujčená z knihovny

Tak k knížce. Zjistila jsem,že není moc známá přesto a to mě nějak nabudilo přečíst si ji, no a když jsem ji objevila osamocenou v regále když jsem procházela knihovnou,nemohla jsem ji tam nechat.

Ze začátku je nutno říct,že jsem od knihy očekávala uplně něco jiného. Nebudu říkat jestli lepšího nebo horšího,ale když jsem zjistila,že hlavní hrdinové jsou v podstatě moji vrstevníci,či dokonce mladší,překvapilo mě to. Ano když jsem si knihu půjčovala nemyslela jsem si,že je yung adult :D

Příběh mě překvapil tím,jak byl na to ,že je kniha určená spíš mladším čtenářům,propravovaný. Přemýšlela jsem o nějákých detailech,které by nebyly vysvětleny,ale na žádné jsem nepřišla,všechno do sebe dokonale zapadalo. Příběh možná nebyl šokující,ale hlavní záplatka byla,dle mého skromného názoru,přesvědčivá.

Kniha byla napsaná jednoduše,ale poutavě. Jdete-li do čtení s tím,že je kniha určená trochu mladším čtenářům, určitě se pobavíte. Moc se mi líbily poznámky redakce které překládaly francouzské věty, či vysvětlovaly jednotlivé pojmy.
Tím se dostávám k něčemu,co se mi taky hodně líbilo, jednotlivé postavy opravdu občas mluvili jejich rodnou řečí. To znamená,že francouzka občas něco pronesla v francouštině apod.

Jediná věc u které jsem se pozastavovala byly jednotlivé postavy. Tím nemyslím kladné postavy, ty byly naprosto v pořádku a uvěřitelné. Myslím tím postavy záporné,asi je mým údělem nekonečně přemýšlet o motivech postav. Ze začátku mi moc neseděl hlavní záporák Zeld, postupem času jsem ho ale začínala chápat a doufám,že v dalším díle se ve dokonale vysvětlí.

Poslední tečkou pro mě byla vedlejší zápletka probíhající na bodě nula,která skončila naprosto otevřeně. Těším se na další díl :)
Dávám 4/5

Kam dál